Na zabitase

Kúo móren te pozabít
mojá zemjá
kúo te móren zavréč
Kuo moren te pogrešít
kúo móren tazgláve te otárgat
tebé ki si nímar tápred mojé zapárte očí

Tíste sládke usakdánje besíede
ki so ku sónce
u sarcé zahájale
ki so se sáldo odmíevale
od koncá do koncá
po toín lúhtu an po tleh
kakúo móren ih pozabít

Kádar ta velíka tamá
me obsíenča
kádar očí so pomótjene
ku te húda uadá
kádar ku káča
to sláve šumí okúole mené
mán potríebo se obárnit
na te
na tísto pót
ki smo zavárgli

O mojí judjé
zakí zakí

Zuoní u tréčjo
zuonúovi klíčejo ku po navád
al bo ku ankrát če púojn
ol bon jušk tu mojí híš

Bi téu ití na varh bregá
taknít lúht z rokó
bi téu uekát vesokó
na zabítase na pozabítase
bi téu se preklét
naj náš izík usáhne
naj se za nímar zatáknejo náše úha
naj náše očí oslepéjejo
če an dán te pozábemo
o náša slovénska zemjá